Výživa dětí

Jakých chyb se rodiče při přípravě svačin dopouštějí nejčastěji? Jak přimět dítě, aby jedlo zdravěji a kvalitněji? Jaké potraviny by se v jídelníčku u jednotlivých věkových kategorií neměly vůbec objevovat?

Jakých chyb se rodiče při přípravě svačin dopouštějí nejčastěji?

Nejčastější chybou je nedostatek ovoce a zeleniny. Především ovoce má veliký význam. Obsahuje cukry, které jsou velmi důležité pro mozek a tím i pro myšlení a soustředění. Často také děti dostávají nějaké pochutiny. Ty jsou ale vyráběny v převážné většině z bílého cukru. Bílý cukr má vysoký glykemický index. To znamená, že příliv energie je velmi rychlý a než vyšší koncentraci způsobuje hyperaktivitu a za krátkou dobu zase rychlý útlum. Totéž platí i u slazených nápojů.
Často také dostávají děti místo svačiny peníze. Tady nemáme šanci uhlídat, co si za ně koupí. Všichni jsme byli děti, tak je nám asi jasné, že jen ovoce a třeba pečivo to většinou nebude.
V neposlední řadě bych ještě uvedla margaríny. Ztužené rostlinné tuky jsou pro tělo hůře stravitelné a tělo pak musí vynaložit velké množství energie na jejich odbourání a už mu nezbývá dostatek na udržení mozku ve správné koncentraci. Pokud z nějakého důvodu nechtějí rodiče používat živočišné tuky, tak jsou výborné alternativy ve formě oříškových másel nebo třeba sezamové pasty tahini.

Jak přimět dítě, aby jedlo zdravěji a kvalitněji?

Rozhodně příkladem. Pokud uvidí u rodičů, že jí zdravě a budou k tomu odmala vedeny, tak jim to přijde naprosto normální. Nemůžeme ale očekávat, že sami budeme jíst nezdravě a děti nás nebudou napodobovat. Taky si myslím, že není dobrým řešením nutit za každou cenu. Málokdo jí všechno. Pomáhají hezky barevné a naaranžované zeleninové přílohy k obědu, ovocné poháry (klidně posypat i nějakými cereáliemi nebo kouskem nastrouhané čokolády). Když sami něco nejíme, tak to jednoduše nejíme a neděláme třeba nad špenátem obličeje. Děti to vidí a nechtějí to jíst už jen z principu, aniž by to třeba jen ochutnaly.

Jaké potraviny by se v jídelníčku u jednotlivých věkových kategorií neměly vůbec objevovat?

Tato doporučení platí všeobecně pro všechny. Ať už pro děti, či dospělé. Snad jen s tím rozdílem, že čím starší dítě, tím benevolentnější můžeme být.

Uvedla bych jen ty nejčastější. Bílý cukr, bílá mouka, polotovary, sladkosti se ztuženým tukem, palmový olej, umělá barviva a aromata a samozřejmě káva a alkohol.

Pro děti na prvním stupni dbáme hlavně na pravidelný přísun bílkovin, vlákniny, ovoce a zeleniny. Dětem se stále ve velké míře vyvíjí mozek. Proto doplňujeme dostatečné množství nenasycených mastných kyselin. Ty se nacházejí například v ořechách, semenech a rybách. Pozor na překrmování. Děti v tomto věku procházejí růstovým útlumem. Nepotřebují proto velké množství jídla. Často v tomto věku vzniká základ pro dětskou obezitu.

Děti na druhém stupni přicházejí do období druhého růstového sputu a pohlavním vývojem. Množství jídla je proto vyšší. Děti více a intenzivněji sportují. Dbáme proto na přísun bílkovin, vápníku a fosforu. Zařazujeme proto častěji do jídelníčku mléčné výrobky (raději kysané), luštěniny, ryby a maso.

U dívek je vzhledem k pohlavnímu vývoji vhodné zařadit dostatečné množství železa (např. z hovězího masa) a vitamínu B12 (ten se nachází hlavně v mase, vejcích a mléčných výrobcích)

U dětí na středních školách už se jídelníček neliší od jídelníčku dospělých. Dáme ale pozor na různé diety, které v tomto období mnoho mladých lidí drží. Pokud je potřeba upravit jídelníček, určitě se obraťte na odborníka na dětskou výživu. Většina diet, které lidé drží je totiž jednostranně zaměřená a může vést k trvalému a nevratnému poškození zdraví.